Potravinová pyramida - každý z nás už o ní slyšel, ale ne každý ví, o co se vlastně přesně jedná. Potravinová pyramida nepředstavuje žádný návod, co máme kdy jíst, abychom byli zdraví, krásní a štíhli. Ale upozorní nás, jak si máme jídelníček zhruba sestavit a v jakém poměru bychom měli jednotlivé potraviny konzumovat, respektive co má tvořit základ našeho jídelníčku a co můžeme mlsat jen občas a v malých dávkách.
Potravinová pyramida nám řekne jak si sestavit jídelníček tak, aby obsahoval potraviny splňující požadavky zdravé výživy. Například v USA je tato pyramida velkým hitem. Není však žádným striktním pravidlem, navíc existuje celá řada modifikací této pyramidy založených na kulturních zvycích různých národností, ale třeba také jiných návycích - je i pyramida pro vegetariány.
V potravinové pyramidě zdravé výživy jsou potraviny řazeny podle vhodnosti ke konzumaci v rámci každého takzvaného patra. Potraviny umístěné v základně pyramidy jsou doporučovány jako ty, které by se měly jíst nejčastěji a v největším množství. Směrem k vrcholku pyramidy bychom měli být v konzumaci uvedených potravin střídmější. Ve špici pyramidy jsou pak potraviny, bez nichž se lze obejít, proto by se na talíře měly objevit jen zcela výjimečně.S jídelníčkem podle potravinové pyramidy si můžeme "hrát" - například podle své aktuální hmotnosti - pokud chceme nebo potřebujeme zhubnout, neměli bychom volit jídlo z horní části pyramidy a jíst menší porce. Výjimku tvoří jen zelenina, v její konzumaci se není třeba vzhledem k nízké kalorické hodnotě omezovat. Platí, že příjem by neměl převyšovat výdej energie, jinak hrozí nárůst hmotnosti.
Odborníci, kteří sestavují potravinové pyramidy, vycházejí z řady kritérií. Například důležitým kritériem je u sacharidových potravin glykemický index, který uvádí, na jak dlouhou dobu potravina organismus zasytí. U mléčných výrobků je podstatné množství obsaženého tuku. V případě masa to je kvalita tuku - vhodnější jsou ryby díky obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin, následuje drůbež a nejméně vhodné je tmavé maso. Zelenina a ovoce jsou řazeny podle obsahu vlákniny, vitamínů a dalších důležitých látek.
A jak tedy dělíme potraviny podle potravinové pyramidy? Nejrozsáhlejší kategorií tvořící základ pyramidy je zelenina a ovoce a celozrnné pečivo, dále rýže, těstoviny a další produkty z obilnin a ve druhém patře jsou i ryby a některé mléčné výrobky. Třetí patro je rozděleno mezi mléčné produkty, maso a další zdroje bílkovin. Samotnou špičku pyramidy tvoří tuky, cukry, alkohol a další potraviny, které bychom měly v našem jídelníčku co nejvíce omezit.
Samotný pyramidový princip ale není všemocný. Stále je třeba dodržovat další pravidla jako třeba rozdělit si stravu na více jídel v průběhu dne, zmenšit porce - nebo je alespoň správně odhadnout a podobně.
Odborníci, kteří sestavují potravinové pyramidy, vycházejí z řady kritérií. Například důležitým kritériem je u sacharidových potravin glykemický index, který uvádí, na jak dlouhou dobu potravina organismus zasytí. U mléčných výrobků je podstatné množství obsaženého tuku. V případě masa to je kvalita tuku - vhodnější jsou ryby díky obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin, následuje drůbež a nejméně vhodné je tmavé maso. Zelenina a ovoce jsou řazeny podle obsahu vlákniny, vitamínů a dalších důležitých látek.
A jak tedy dělíme potraviny podle potravinové pyramidy? Nejrozsáhlejší kategorií tvořící základ pyramidy je zelenina a ovoce a celozrnné pečivo, dále rýže, těstoviny a další produkty z obilnin a ve druhém patře jsou i ryby a některé mléčné výrobky. Třetí patro je rozděleno mezi mléčné produkty, maso a další zdroje bílkovin. Samotnou špičku pyramidy tvoří tuky, cukry, alkohol a další potraviny, které bychom měly v našem jídelníčku co nejvíce omezit.
Samotný pyramidový princip ale není všemocný. Stále je třeba dodržovat další pravidla jako třeba rozdělit si stravu na více jídel v průběhu dne, zmenšit porce - nebo je alespoň správně odhadnout a podobně.
Zde je potravinová pyramida, která je vhodná pro českou populaci:

Například obilovin bychom měli sníst asi 6 až 10 porcí denně - průměrná porce je 30 g pečiva, což je zhruba půl krajíce chleba, nebo půl šálku obilnin (müsli). Ovoce máme sníst 2 až 4 porce, jedna porce je jeden kus středně velkého ovoce, půl šálku ovocného džusu nebo půl šálku bobulovitého ovoce. Zelenina má být v jídelníčku denně zastoupena 3 až 5 porcemi - porce je šálek čerstvé zeleniny nebo půl šálku vařené zeleniny. U mléčných výrobků je porcí jeden šálek, nebo asi 50 g sýru - denně mají být zastoupeny mléčné výrobky 2 až 3 porcemi, stejně jako bílkoviny - včetně masa. Porce je 50 až 80 g masa, 1 vejce, nebo půl šálku vařených luštěnin. Více porcí se obvykle doporučuje pro dospívající děti a mládež, těhotné a kojící ženy.
Zdrojik:www.moda.cz
Thats a huge pile up of Acupuncture related informations. Thanks for sharing it.
http://www.isdress.org