Červen 2008
Zmrzliny – které z nich vybrat při hubnutí?
27. června 2008 v 15:12 | Diety a zdravíZmrzliny dnes existují ve formě nebalené - kopečkové nebo točené zmrzliny, stále více však převládají zmrzliny balené. Ve obou těchto skupinách lze vybrat naprosto "neškodné" druhy. Na opačném pólu jsou zmrzliny, které představují opravdové "nálože" cukru a tuku. Všechny výrobky můžeme ve vztahu ke štíhlé linii rozdělit do 3 kategorií:
1.Raději se vyhnout:
V této skupině jsou logicky všechny zmzliny "těžkého kalibru", jako je Magnum (1164 kJ) , Magnum double chocolate (1445 kJ), Cornetto (1113 kJ) nebo Big Eskymo (1045 kJ). Samozřejmě, najdeme zde i nebalené zmzliny italského typu, u nichž je však těžké stanovit přesněji energetickou hodnotu jedné porce. Na druhé straně je však zapotřebí si uvědomit, že tyto zmrzliny nenechají nikoho na pochybách, že přijal větší než malé množství energie a pokud se dotyčný řadí mezi pokročilé bojovníky s váhou, pravděpodobně uvědoměle i neuvědoměle (pocit sytosti po snědení zmrzliny) sníží energetickou hodnotu dalšího jídla během dne. Přesto je však lépe je jíst jen zcela výjimečně. O poznání záludnější jsou zmrzliny takzvaně vodové, jejichž energetická hodnota sama o sobě není vysoká (například Twister 380 kJ, Cik cak 295 kJ, 17 g sacharidů, z toho 13 g cukru), neobsahují žádný tuk a mnoho lidí má pocit, že si dopřává nízkoenergetickou pochoutku. Organismus si to ale bohužel nemyslí, protože po konzumaci těchto druhů zmrzlin dojde ke zvýšení hladiny cukru v krvi, následně vyplavený inzulín způsobí hypoglykemii a za 2 nebo 3 hodiny po zmrzlině dostane člověk ukrutný hlad.(tento efekt není tak markantní u zdravých a štíhlých lidí nebo u dětí, u obézních s permanentně zvýšenou hladinou inzulínu je téměř pravidlem). Zde tedy není na škodu samotná zmrzlina, ale velké množství jídla, které pravděpodobně člověk sní v následné fázi.
2.Dobrý a dostupný kompromis:
Jedná se většinou o tvarohové a jogurtové zmrzliny s velmi přijatelnou energetickou hodnotou. Cukr sice obsahují, ale metabolicky se chovají lépe než "vodovky" díky přítomnosti bílkovin z jogurtu nebo tvarohu. Jedním z nejméně sladkých a svým složením nejvhodnějších zástupců této kategorie je tradiční Míša s 53 % tvarohu (531 kJ, 11 g sacharidů). Mezi přijatelné druhy patří i řada zmrzlin Fit line (například Fit line tvaroh rybíz 364 kJ, 9,5 g sacharidů), Chuť léta (456 kJ) nebo Buu (257 kJ, 7,9 g sacharidů). Výhodou těchto zmrzlin je jejich snadná dostupnost ve všech obchodech. Pokud si je dopřejeme plánovaně se započítáním do celodenního příjmu energie, nic se nestane.
3.Téměř nedostupné, ale velmi vhodné:
V této kategorii nacházíme jednoho zástupce balených zmrzlin - Lady fitness (Koral) s energetickou hodnotou na 100 g pouze 388 kJ, přičemž 1 kus má jen 194 kJ ! Můžeme si o reklamní kampani této značky myslet cokoli, ale faktem je , že takovou zmrzlinu můžeme konzumovat prakticky bez omezení. V podstatě se jedná o zmražené mléko s vanilkovou příchutí a sladidly, zcela bez cukru s obsahem tuku 3,2 g na 100 g. Samozřejmě bychom mohli diskutovat o množství aditivních látek, ale ty se nacházejí ve všech typech zmrzlin. Tato zmrzlina je velmi špatně sehnatelná. Je s podivem, že žádná tuzemská firma nepřišla na trh s něčím podobným (skvělá by byla třeba by jemná tvarohová zmrzlina s kousky lesního ovoce a sladidlem).
I ve skupině nebalených zmrzlin jsme se dočkali nízkotučné verze bez cukru, dokonce s přídavkem vlákniny inulinu. Italská firma Pregel dodává do cukráren 3 příchutě této zmrzliny - čokoláda light, cappucino light a malina light. Zmrzlina chutná velmi dobře a přitom je vhodná při hubnutí (ale i pro diabetiky). 1 kopeček má jen 72 kJ. Zatím je k vidění v cukrárně Čiko v Říčanech http://cikoricany.sweb.cz/. Můžeme doufat, že bude brzy k dispozici i jinde.
Poznámky:
Energetická hodnota zmrzlin je uvedena na 1 kus.
Výborné značení nutričních hodnot má firma Algida, protože uvádí hodnoty jak na 100 g nebo 100 ml, tak na 1 kus (v případě zmrzlin 100 ml nerovná se 100 g).
Láska nebo závislost?
27. června 2008 v 14:08Tento článek jsem našla v novém čísle Marie Claire...určitě se nad ním zamyslíte..
Žasnu nad tím, kolik žen věří, že k lásce neodmyslitelně patří utrpení.Když sedím s kamarádkami u vína a řeč se stočí na muže, je celkem běžné, že jedna z nás začne vyprávět, jak ji její přítel trápí."Vím že mi zahnul, ale mlčím.Hlavně že se mnou zůstal." "Chce zkusit žít s jinou,ale já doufám, že se ke mně vrátí." "Prý si není jistý, jestli jsem ta pravá.V noci se budím strachy, že mě nechá" Podobných zpovědí jsem vyslechla desítky.Spousty žen o svých strastech vypráví téměř hrdě,jako by věřily, že trpělivě snášené utrpení je důkazem skutečných citů.Tvrdí, že pro lásku se musí něco vydržet.Věří, že jsou milovány.A to i přes zjevnou skutečnost, že objekt jejich vášnivých citů s nimi zachází děsně anebo si jich vůbec nevšímá.Neštěstí je naplňuje, hýčkají si ho, poddávají se mu.Opravdová láska přece musí bolet!Filmové scénáře, knihy i texty písní těmto chronickým trpitelkám nahrávají.Nešťastné a nenaplněné vztahy totiž glorifikují a vydávají je za něco mystického a nadpozemského.Annu Kareninu milostné útrapy dohnaly k sebevraždě;Kate ze slavného viktoriánského románu Na větrné hůrce si z nešťastné lásky udělala smysl života.Zamilované ženy v literatuře a filmech strádají dodnes - například hrdinka povídky Konec životopisu od Lenky Procházkové roky zbožňuje muže, který ji ignoruje:" Sedm let ho potkávám a on mě nezdraví.Někdo by si za tu dobu už odseděl trest za zabití...Myslela jsem na něj i v porodnici.Myslím na něj vždycky, když je mi nejhůř." I Bridget Jonesová zakotvila v náruči milovaného chlapa až poté, co promáčela slzami spoustu papírových kapesníků a obalila si pocuchané nervy mnoha litry zmrzliny.Umění nás po staletí nutí věřit, že když srdce nekrvácí, tak se nudí.Typickým příkladem masochismu, hluboce zakořeněného v ženské duši, je nedávný hit písničky Ayo, v němž písničkářka fňuká: " Na kolenou tě prosím, na kolenou tě prosím..Miluji tě, umírám touhou, umírám touhou" Podlézavá slova téhle odrhovačky musí nutně přivádět k šílenství každého, komu je utrpení ve jménu lásky proti srsti.Je pravda, že spoutsy lidí k lásce přistupují jako k lovu.Když objekt naší touhy uniká a my ho můžeme dobývat a příjemně se trápit, v žilách nám bublá vzrušení, a proto se cítíme zamilovaní. Jakmile by nás tatáž osoba začala okázale zbožňovat, ztratila by svou přitažlivost.Kdo bere hádky a příležitostnou nejistotu jako koření jinak šťastného vztahu, nemusí se znepokojovat. Průšvih nastává, pokud člověku láska víc energie bere, než dává.Problém dokonale vystihla americká psycholožka Robin Norweoodová ve své knize Ženy, které příliš milují (česky vydalo Motto): " Je pro nás láska totéž co trápení?Pak milujeme příliš.Omlouváme jeho nálady, zlostné výbuchy, lhostejnost nebo to,co nás pokořuje, jeho nešťastným dětstvím, a snažíme se ho vyléčit? Pak milujeme příliš.Nelíbí se nám většina jeho povahových rysů, nesouhlasíme s jeho systémem hodnot a s jeho chováním, ale přesto jsme se s nimi smířily, protože věříme, že stačí, když budeme dost žádoucí a milující a on s ekvůli nám změní? Pak milujeme příliš.Milovat příliš znamená zakoušet pocity bolesti a neuspokojení.Přesto prožívá tenhle stav tolik žen, až máme sklon uvěřit, že intimní vztahy mají vypadat právě takhle." Řada lidí je přesvědčena, že "doopravdy milovat" znamená podřídit lásce celý svůj život a spojit důvěru s naprostým odevzdáním. Spousta žen doufá, že je partner začne mít raději, když s ekvůli němu budou trápit.Omlouvají ho - on to tak nemyslel; on se změní. Jenže neplatí, že čím víc trpíte, tím vyšší má váš vztah hodnotu.Spíš naopak. " Láska, kterou udržují při životě jenom hádky a marné toužení, je mělká a nedospělá, " zdůrazňuje Robin Norwoodová.Ano, nejistota rozbouří adrenalin a nažhaví sexuální život.Unikající muž v ženě snadno vyvolá posedlost.To ovšem nemá s láskou nic společného.Ke zdravé a hluboké lásce nepatří bolest, strach a doufání, nýbrž vnitřní pocit klidu a jistoty.
Keith Richards Louis Vuitton Billboard Photo
27. června 2008 v 12:54 | Louis VuittonKeith Richards ze skupiny Rolling Stones visí na plakátě Louise Vuittona na francouzském módním domě LV. Hodně zajímavý plakát...




















































